Diskusní fórum modelářů

K tomuto tématu mě přivedly dvě pohnutky - stavba modelu Roberta Szwarce a snaha o určení původu Síblu od libereckého aeroklubu (o něm zde http://spl-liberec.cz/cgi-bin/index.pl?pg=100&). O Síblech vyšla monografie v L+K v roce 1976, pak před časem publikace od Jakabu, ale stejně tam alespoň pro mě zůstává velké množství neznámých a otazníků. Situace je podobná jako u Junkersů 52, jen je těch strojů víc. Ale protože spolupráce u Ju52 nesla své ovoce, chtěl bych to s vašim přispěním zkusit znovu. Nebudu zakládat příspěvek na každý stroj, zkusím to tak nějak po blocích. Prvním krokem by tedy bylo nahození verzí a jejich odlišností, už zde začíná chůze po velmi tenkém ledu.

C-103C/D-44C Jedná se o první vyráběnou variantu, nesla výrobní čísla 101 až 114 a často se uvádí označení Aero 01. Podle mě jde o nepochopení prvotního značení, protože minimálně první kus nesl pod kabinou zřetelné označení O-1 (tedy Osobní-1), to se v různých podobách (s pomlčkou i bez) objevuje například i v knize startů a přistání letiště Ruzyně. Tahle verze se vyznačuje klasickou prosklenou přídí, dvojím řízením, prostorem radisty ve společném prostoru se sedmi cestujícími, na pravém boku nese čtyři okna a za nimi dveře do zavazadlového prostoru. Interier cestujících byl bez čalounění. Na hřbetu se obvykle objevují oba "hrby" typické pro C-3A, tj. jeden za kabinou s rozšířenou přední částí a druhý v zadní části trupu přibližně nad vstupními dveřmi. Stroje byly vyrobeny v průběhu roku 1945 a všechny postupně předány k Letecké dopravní skupině, která zajišťovala civilní i armádní přepravu v tomto roce. Z počátku se kusy rozlišovaly pouze pořadovým číslem (1 až 14), které zřejmě nesly (jak napovídá filmový záběr na stroj s číslem 5) v bílé barvě na SOP, podobně jako Ju-52. Později byly zavedeny civilní volací imatrikulace OK-CEA až CEN (vzestupně podle výrobních čísel, fyzicky však aplikovány nebyly). Je známo poměrně dost fotografií, které zřejmě zachycují předání prvních dvou kusů ještě bez jakéhokoli označení, pouze se znaky. Určitelný je pak pouze výše zmíněný stroj s číslem pět. Z dostupných snímků se jeví stejné schéma zbarvení - světlý (snad krémový) základní nátěr je doplněný (snad modrým?) pruhem na trupu a přes SOP včetně vnitřní strany, stejně jsou provedeny i čelní kryty motorů a oba "hrby" na vršku trupu. Tmavé jsou i spodky motorových a podvozkových gondol do výšky horní hrany podvozkových krytů. Znaky na křídlech a bocích trupu zřejmě nesou modrý lem. U některých kusů pod kabinou bílý nápis O-1 s ozdobnými křidélky.

v.č. 101, OK-CEA, zaznamenán provoz na Ruzyni od 9.7.1945 do 22.11.1945
v.č. 102, OK-CEB, zaznamenán provoz na Ruzyni od 9.7.1945 do 2.10.1945 - dne 7.10.45 jsou ještě zaznamenány dva zalétávací lety zaznamenané jenom jako "2" a "C-2". Vzhledem k tomu, že dne 4.10.45 došlo ke katastrofě, kdy zahynula posádka poručíka Kuhna a došlo ke zničení stroje u obce Bohaté Málkovice ze stavu LDS a dosud není známo výrobní číslo (v knize Ruzyně se úředník nevyznamenal, protože odlet pilota Kuhna je zaznamenán v 9:05 se strojem OK-CEA, ovšem ten se týž den vrací v 15:30 z Bratislavy pod vedením kapitána Altmana, který ale údajně odletěl v 8:30 se strojem OK-CEC), tak mi podle záznamů o provozu ostatních kusů tenhle vychází jako jediný možný kandidát
v.č. 103, OK-CEC, zaznamenán provoz na Ruzyni od 7.8.1945 do 15.7.1946
v.č. 104, OK-CED, zaznamenán provoz na Ruzyni od 1.8.1945 do 23.7.1946
v.č. 105, OK-CEE, zaznamenán provoz na Ruzyni od 23.7.1945 do 22.11.1945
v.č. 106, OK-CEF, zaznamenán provoz na Ruzyni od 29.8.1945 do 16.1.1946
v.č. 107, OK-CEG, zaznamenán provoz na Ruzyni od 29.8.1945 do 7.12.1945, dne 12.3.1946 odlétá spolu s v.č. 108 a 207 do SSSR k předání
v.č. 108, OK-CEH, zaznamenán provoz na Ruzyni od 19.9.1945 do 27.12.1945, dne 12.3.1946 odlétá spolu s v.č. 107 a 207 do SSSR k předání
v.č. 109, OK-CEI, zaznamenán provoz na Ruzyni od 26.9.1945 do 20.5.1946, v dubnu 1954 u 25.LP, v srpnu 1954 u 2.letky 29.bolp s kódem PK-39, v březnu 1955 u LVT
v.č. 110, OK-CEJ, zaznamenán provoz na Ruzyni od 27.9.1945 do 20.5.1946, v září 1950 u Leteckého dopravního pluku, v listopadu 1951 u 3.lšp a září 1952 u 25.LP, dne 15.12.1956 zapsán do civilního rejstříku pod OLZ č. 2563 s imatrikulací OK-BKQ a přidělen Krajskému aeroklubu Olomouc, výmaz z rejstříku proveden 1.4.1960
v.č. 111, OK-CEK, zaznamenán provoz na Ruzyni od 10.10.1945 do 12.12.1945
v.č. 112, OK-CEL, zaznamenán provoz na Ruzyni od 9.11.1945 do 3.6.1946
v.č. 113, OK-CEM, zaznamenán provoz na Ruzyni od 12.10.1945 do 17.12.1945
v.č. 114, OK-CEN, zaznamenán provoz na Ruzyni od 26.11.1945 do 21.12.1945

Po rozpuštění LDS asi většina kusů přechází pod armádu a časem v rámci revizí zřejmě mění podobu do klasické zeleno-modré. Víc o těchto prvních kusech zatím nevím.

C-103A/D-44A většina kusů z bloku výrobních čísel 201 až 234, jednalo se o dopravní verzi s čalouněným interiérem. Posádku tvořil pilot sedící vlevo a navigátor/radiooperátor sedící vpravo. V prostoru cestujících bylo instalováno devět sedadel – čtyři dvojice u trupových okének a deváté proti vstupním dveřím. Za prostorem cestujících byl oddělený prostor pro zavazadla a toaleta. Z vnějšku lze tento typ rozlišit podle méně prosklené přídě – čelní kruhové okno a nižší boční okna byla zaplechovaná. Dále na pravé straně nemá dveře do nákladového prostoru, ale o přepážku dříve páté okno pro devátého cestujícího. U některých kusů jsou jasně patrné výklopné nasávače ventilace nad bočními okénky. Kus od kusu se liší i provedení „hrbů“ na vršku trupu. Lze zaznamenat kompletní provedení dvou dlouhých hrbů, nebo zkrácený přední plus malé ventilační výdechy rozmístěné dále po hřbetu.

C-103B/D-44B několik málo kusů z bloku výrobních čísel 201 až 234, jednalo se o dopravní verzi s luxusním čalouněným interiérem. Posádku tvořili dva piloti a radiooperátor v odděleném prostoru mezi pilotní kabinou a prostorem cestujících. V prostoru cestujících bylo instalováno šest sedadel – tři dvojice u trupových okének. Namísto lichého sedadla proti vstupním dveřím byl instalován věšák na klobouky a kabáty cestujících. Za prostorem cestujících byl oddělený prostor pro zavazadla a toaleta. Z vnějšku by tato verze měla vzhledově odpovídat verzi 103A, i když některé prameny uvádějí přítomnost dveří do nákladového prostoru. Zda tento údaj je pravdivý nebo nikoli se zatím nepodařilo potvrdit. Další otázkou je skutečný počet strojů verze B. S jistotou to můžeme říct o stroji v.č. 209, protože je v rejstříku zapsán jako C-103B, u letectva SNB označen jako D-44B a na snímcích je patrné kompletní zaslepení prvních oken prostoru cestujících nějakou vnitřní zástěnou. Podle tabulek publikovaných panem Irrou v publikaci Jakab byly objednávány celkem tři trupy verze C-103B. V civilním rejstříku je jako Bčko zapsáno ještě v.č. 204, 206, 210. U v.č. 204 by kniha provozu na Ruzyni tuto teorii potvrzovala, protože byl stroj používán na cvičné lety a tomu by stroj s dvojím řízením vyhovoval. U 206 nelze říci s jistotou, ale podle jediné mi dosud známé fotografie by se dalo usuzovat na zakrytí prvního okna. Proti v.č. 210 hovoří záznamy letů s jedenácti lidmi na palubě v roce 1947 a také snímek z konce jeho vojenské kariéry, kdy je jasně patrné, že prostor cestujících přepažený není. Snímek však pochází až z roku 1957 a mezi tím mohl být několikrát přestavěn.

Zbarvení: Na první pohled by se mohlo zdát, že všechny kusy dopravní verze nesly jednotné zbarvení. Při bližším prozkoumání fotek však najdeme rozdíly, o kterých zatím nejsem schopný říct, zda vznikaly na počátku, nebo s průběhem revizí. První verzí bylo provedení dvoubarevné, tj. tmavší vršek (snad nějaká šedozelená) a světlý spodek (RLM65?) doplněné o bíle lemovaný pruh pod kabinou a okny, který končil před imatrikulací. Druhou variantou je snad jednobarevný nátěr s pruhem vedoucím až k VOP, imatrikulace je aplikována přes něj. V některých případech (ZBA, ZDE) je doplněn i pruh přes SOP. Tyto stroje pak mají tmavé čelní masky motorů a spodky motorových a podvozkových gondol, podobně jako tomu bylo u C-103C. V pozdější službě u ČSA se pak objevují i kusy s dalšími odlišnostmi, například OK-ADS se dočkal celohliníkového nátěru. Další kusy se objevují s tmavými celými kryty motorů (např. OK-ZDI).

V dalším pokračování se podíváme na výčet kusů výrobní série 201-234

Ahoj,
hezká práce. Když jsi v tom asi nejlépe "kovanej", nevíš, jestli nějaké čsl Siebely odpovídaly interiérem (hlavně zadním) Fredyho Si 204D ?
https://www.scalemates.com/products/img ... ctions.pdf

Pro Aero C-3a má Fredy jiný interiér - rámeček J (a já mám původní Si 204D...)
https://www.super-hobby.cz/products/Aero-C-3A.html

díky

M.

No klasické Ačko má určitě k původnímu 204D nejblíž, ale obávám se, že pozitivní odpověď asi nemám.

Prvních deset kousků z řady C-103A/B

v.č. 201 až 203 – o těchto kusech se zatím neobjevila jediná zmínka, existovaly vůbec?, byly prodány na export?

v.č. 204 C-103B? - 11. 10. 45 je na Ruzyni proveden zálet stroje zapsaného jako C3-204, ze Kbel s ním přiletěl pilot Vaněk. Zda se jedná o tento kus, nebo někdo pomíchal české a německé označení, netuším. Každopádně 4.12.45 je se strojem proveden imatrikulační let a přidělena imatrikulace OK-ZDB. Dne 9.12.45 s ním pilot Šeda již odlétá služebně do Stockholmu. V rejstříku je stroj poprvé zapsán s OLZ č. 921 s prosincovým datem roku 1945 přepsaným na 28.3.46, držitel LDS Praha. Poslední zápis o letu s imatrikulací OK-ZDB jsem zatím dohledal k 20.5.46. Tento zápis v rejstříku je zrušen k 15.4.48. Mezitím je však stroj zapsán podruhé s OLZ č. 1350 ke dni 9.5.47 s novou imatrikulací OK-ZDR, první let na Ruzyni 15.5.47, držitel Ministerstvo dopravy. K neznámému datu proveden převod k ČSA (Irra uvádí datum 14.10.48, ale pomíchal pořadí imatrikulací) a později také změna imatrikulace na OK-ZCR (na Ruzyni poslední let ZDR 16.10.47 a poprvé jako ZCR 31.3.49, souvisí s kompletním přeimatrikulováním leteckého parku ČSA na přelomu 1948/49, viz Ju 52). V březnu 1951 je stroj převeden pod MNO a zaznamenán u 47.lp, později 25.lp a v srpnu 1954 u 3.letky 29.bolp s kódem RL-57. Dne 13.7.1955 je v civilním rejstříku zaznamenáno předání Svazarmu ke Krajskému aeroklubu Praha pod původní imatrikulací OK-ZCR a zápis zrušen k 6.1.1960. Na tento kus mi zatím není známa fotografie.

v.č. 205 C-103A – v civilním rejstříku nedokončený zápis pod číslem 924 (jen rukou poznamenáno OK-ZDB?!, C-103B, v.č. 205), následně zapsáno oficiálně pod číslem 1060 jako OK-ZDP, C-103A k 19.9.1946 pro Ministerstvo dopravy. Na Ruzyni jsem dohledal zatím lety od září 1946 do července 1949, stále uváděné pro MD, čemuž odpovídají i piloti. Rejstřík zaznamenává nedatované převedení k ČSA a instalaci radiostanice k 7.12.51. V říjnu 1952 proběhl převod k MNO. Dne 17.7.1956 se stroj objevuje v civilním rejstříku potřetí, tentokrát pod číslem záznamu 2527 jako C-3A, v.č. 205, OK-ZMB s přidělením ke Krajskému aeroklubu Ostrava, výmaz proveden k 10.12.1959. Pan Irra uvádí v publikaci od Jakabu, že v.č. 205 bylo jako OK-ZDB zapsáno do rejstříku 21.2.46, předán ČSA a vymazán 1948. Kde k těmto údajům přišel netuším. Podařilo se mi objevit snímky s oběma imatrikulacemi, byť jejich vypovídající hodnota je pochybná.

v.č. 206 C-103B? – v civilním rejstříku zapsán pod číslem 925 jako OK-ZDC k 2.3.46 pro Ministerstvo dopravy. Poznámka z roku 1948 upozorňuje na změnu imatrikulace ze ZDC na ZDQ a odkazuje na nový zápis pod číslem 1294 z 12.3.47. Na Ruzyni zaznamenány lety pouze jako ZDQ od září 1946 do března 1947. K únoru 1951 je v rejstříku zaznamenán převod k ČSA a v prosinci 1952 k MNO. Irra uvádí v roce 1955 převod k aeroklubu, žádné potvrzení tohoto nemám.

v.č. 207 C-103A/B? – stroj přilétl z továrny na Ruzyň 11.3.46 a je zaznamenán jako Si-O2-207, týž den byl proveden zálet a druhý den v 10:36 odstartoval pilot Kopal s posádkou ppor. Zatřepálek, npor. Kohout a rt. Petera na přelet do SSSR po trase Piešťany – Mukačevo. Pro ucpaný přívod paliva pravého motoru si cestu zpestřili nouzovým přistáním v Brně, ale záhy pokračovali dále. V týž den byly přelétnuty i C-103C v.č. 107 a 108.

v.č. 208 C-103A – zapsán do civilního rejstříku s číslem zápisu 927 jako OK-ZDD dne 2.3.46, uživatel Ministerstvo dopravy. Provoz na Ruzyni zaznamenán od května 1946 do června 1948. Od 1.6.48 je jako uživatel uváděno ČSA, v rejstříku opraveno bez data. Od května 1949 se již objevuje na Ruzyni s novou imatrikulací OK-ZCD. Později byl stroj zřejmě předán MNO, v průběhu roku 1952 měl působit u LVÚ, následně u 25.lp a v srpnu 1954 u 3.letky 29.bolp s kódem RL-60. Rejstřík dále uvádí poznámku 3.5.55 PARA, tj. předání k výsadkářské činnosti Svazarmu, přidělen byl ke Svazarmu Praha. Výmaz byl proveden 8.6.1959. Na stroj je známa fotka již z působení u Aeroklubu, v té době nese klasickou prosklenou příď standardu C-3A (řada výsadkářských strojů byla takto upravena, možná ještě během působení u armády).

v.č. 209 C-103B – první do civilního rejstříku zapsaný kus, a to s číslem zápisu 919 jako OK-ZBA dne 30.11.45. Zapsán je jako typ Siebel 204D. Uživatelem je firma Baťa a.s., domovským letištěm Baťov. Na Ruzyni se mihl jen párkrát v prosinci 1945, sloužil zřejmě zejména k vnitrostátní přepravě, k větším letům měla firma Junkersy. V roce 1949 byl po zabavení předán letce ministerstva vnitra a v rejstříku má imatrikulaci změněnu na OK-BZQ. Snímky z nehody z 20.1.50 však jasně ukazují stroj označený pod kabinou D-44B.209 s imatrikulací OK-BYQ a existuje i snímek z jiné nehody na stroj s imatrikulací OK-BZQ bez viditelného výrobního čísla. Lety OK-BZQ jsou na Ruzyni zaznamenány od června 1949 do července 1950, tedy v souběhu s výše zmíněnou nehodou. Lze tedy s jistotou říci, že v.č. 209 neslo imatrikulaci OK-BYQ a nikoli BZQ. Z rejstříku byl stroj vymazán 10.10.59.

v.č. 210 C-103A? – přestože je v rejstříku zapsán s číslem zápisu 928 jako OK-ZDE C-103B, osobně se kloním spíše k verzi A (viz popis verzí výše). Zápis byl proveden 2.3.46, uživatel Ministerstvo dopravy. Zápis byl zrušen už k 8.2.1948 a stroj předán k MNO. V červnu je stroj zaznamenán u velitelství 4.ld v Bratislavě, v druhé polovině roku 1957 pak jako D-44A u 47.pzlp s trupovým kódem 0210. Irra uvádí prodej do SRN v roce 1960. Mě se podařilo dohledat, že prodej C-3/103 do NSR probíhal přes firmu AUTOHAGE pana Ludwiga Kuhna z Frankfurtu (dovážel mimo jiné letadla z Československa do NSR, nabízel v roce 1957 i třeba Zliny Z-126) v roce 1957, v NSR stroj nejprve sloužil u společnosti Aero Lloyd s imatrikulací D-IGER, následně ho získal pan Konrad Elsasser ze Stuttgartu v roce 1961, v letech 1963-65 je stroj odstaven na švýcarském letišti Langenthal spolu s dalšími třemi kusy ex-československých Síblů s výhledem na výměnu motorů.

Tak se vrhneme na druhou desítku:
v.č. 211 C-103A – zapsán do civilního rejstříku s číslem zápisu 933 jako OK-ZDF dne 12.3.46 pro Ministerstvo dopravy. Provoz na Ruzyni zjištěn od dubna 1946 do září 1947. Následoval převod k MNO v únoru 1948. V letech 1952-53 u 24.lp. Irra uvádí převod k aeroklubu v roce 1959, ale 25.7.59 je stroj vymazán z rejstříku, takže se domnívám, že k AK Prešov přišel o něco dříve, pravděpodobně jako většina v 1956-57. Fotku jsem dosud neobjevil.

v.č. 212 C-103A - zapsán do civilního rejstříku s číslem zápisu 929 jako OK-ZDG dne 2.3.46 pro Ministerstvo dopravy. Provoz na Ruzyni však již od 5.12.45 do září 1947. Následoval převod k ČSA a změna imatrikulace na OK-ZCG. S ní se na Ruzyni objevil v červenci 1949. Další osudy mi nejsou známy a rejstřík uvádí pouze „zrušeno“ bez datace.

v.č. 213 C-103A - zapsán do civilního rejstříku s číslem zápisu 939 jako OK-ZDH dne 12.3.46 pro Ministerstvo dopravy. Provoz na Ruzyni však již od 16.1.46 do června 1947. V únoru 1948 převeden pod MNO a další stopy mizí.

v.č. 214 C-103A/B? – v civilním rejstříku ani armádních záznamech se neobjevuje. Podařilo se mi objevit, že se k němu hlásí maďarské vojenské letectvo a připojují fotku z nehody, kdy však má klasickou prosklenou příď. Uvádějí provoz v letech 1949-50 jako Aero C-103A Pelican s označením S-006 a 1950-56 s označením 214.

v.č. 215 C-103A - zapsán do civilního rejstříku s číslem zápisu 934 jako OK-ZDI dne 12.3.46 pro Ministerstvo dopravy. Provoz na Ruzyni však již od 15.1.46, od 1.6.48 je již zapisován pod provozovatelem ČSA. Další lety jsou zaznamenány o rok později, v červnu a červenci 1949, s již novou imatrikulací OK-ZCI. Irra uvádí přidělení k aeroklubu v roce 1950, potvrzeno to nemám. Snímek stroje je v publikaci od Jakabu na straně 72 z doby pozdější služby u ČSA.

v.č. 216 C-103A - zapsán do civilního rejstříku s číslem zápisu 935 jako OK-ZDJ dne 12.3.46 pro Ministerstvo dopravy. Provoz na Ruzyni však již od 17.1.46, k 8.4.1949 je převeden k ČSA a poslední zaznamenané lety v červenci 1949. V roce 1952 se dle Irry měl nalézat u LVÚ. Převod pod Krajský aeroklub Ostrava je v rejstříku uveden bez datace, stroj byl údajně odepsán po havárii 25.8.57, oficiální výmaz proveden v rámci čistek rejstříku v roce 1959.

v.č. 217 C-103A - zapsán do civilního rejstříku s číslem zápisu 936 jako OK-ZDK dne 12.3.46 pro Ministerstvo dopravy. Provoz na Ruzyni od 8.4.46 do října 1946. Někdy potom následuje převod k Stalinovým chemickým závodům n.p. se sídlem v Záluží u Mostu. Pod tímto provozovatelem je zaznamenán na Ruzyni v březnu 1949. Další osudy jsou trochu zmatené, protože musel proběhnout převod k ČSA a následně předání k MNO. V květnu 1950 je zaznamenán imatrikulační let na Ruzyni. Převod k ČSA snad mohl proběhnout 20.12.50. Jediný další rozluštitelný zápis z rejstříku hovoří o vrácení osvědčení o zápisu do rejstříku ke dni 10.10.52. Foto mi není známo.

v.č. 218 C-103A - zapsán do civilního rejstříku s číslem zápisu 937 jako OK-ZDL dne 12.3.46 pro Ministerstvo dopravy. Provoz na Ruzyni od 8.4.46, od poloviny července 1947 uváděn jako provozovatel ČSA. V rejstříku je změna provozovatele datována až k 18.10.48. V květnu 1948 byl stroj použit k úletu za hranice z letiště Planá, byl však vrácen do ČSR. V červnu 1949 jsou zaznamenány lety s novou imatrikulací OK-ZCL. Dle Irry v březnu 1952 u LVÚ. Foto mi není známo.

v.č. 219 C-103A - zapsán do civilního rejstříku s číslem zápisu 938 jako OK-ZDM dne 12.3.46 pro Ministerstvo dopravy. Provoz na Ruzyni však již od 17.1.46 do srpna 1947. V rejstříku zápis o výmazu s datací 17.2.48 a poznámka „vráceno MNO“, další poznámka uvádí převod k ministerstvu vnitra 18.9.48. U policejního letectva létal nejspíše s imatrikulací OK-BZZ. Stroj s touto imatrikulací je na Ruzyni zaznamenán od května 1949 do července 1950. Foto mi není známo.

v.č. 220 C-103A - zapsán do civilního rejstříku s číslem zápisu 1318 jako OK-ADN až dne 26.11.47 pro Ministerstvo dopravy. Provoz na Ruzyni zaznamenán jen v červenci a listopadu 1947. Irra dále uvádí působení u armády, konkrétně 1952-53 u 25.lp a druhou polovinu roku 1953 u 29.lp. Převod k aeroklubu údajně proběhl v roce 1954, přidělen je ke Krajskému aeroklubu Praha s domovským letištěm Kladno. Fotografie ho zachytily ve službě výsadkářům z Karlových Varů. Výmaz z rejstříku proveden v roce 1958.

Přidávám třetí desítku:

v.č. 221 C-103A - zapsán do civilního rejstříku s číslem zápisu 950 jako OK-ADO dne 26.6.46 pro Ministerstvo dopravy. Provoz na Ruzyni zaznamenán již od 17.4.46 do října 1948. K 25.10.48 rejstřík zaznamenal převod k ČSA, někdy v podobné době proběhla změna imatrikulace na OK-ACO. S novou imatrikulací na Ruzyni v březnu 1949 až červenci 1950. Rejstřík dále zaznamenává předání k MNO a vrácení osvědčení o zápisu do rejstříku k 10.10.52. O armádním působení nebyly dohledány žádné záznamy.

v.č. 222 C-103A - zapsán do civilního rejstříku s číslem zápisu 1006 jako OK-ADP dne 21.8.46 pro ČKD. V lednu 1947 měl s civilní imatrikulací působit u LVÚ. Později předán k MNO, 1952-53 u 24.lp, v dubnu 1954 u 25.lp. K 18.7.55 obnoven zápis v rejstříku s opravenou imatrikulací na OK-ADH, přidělen ke Krajskému aeroklubu Nitra. Výmaz z rejstříku 8.6.59. U aeroklubu je dobře fotograficky zmapovaný, pod kabinou nese označení C3A.222 a má řízení jen na levé straně, stále však má původní neprosklenou příď.

v.č. 223 C-103A - zapsán do civilního rejstříku s číslem zápisu 975 jako OK-ADQ dne 20.7.46 pro Ministerstvo dopravy. Provoz na Ruzyni zaznamenán od 12.8.46 do července 1950. Záznam v rejstříku zaznamenává předání od ČSA k MNO bez datace, v roce 1953 stroj slouží u velitelství 15.LS. Později předán aeroklubu – přidělen ke Krajskému aeroklubu Praha, domovské letiště Havlíčkův Brod. Výmaz z rejstříku ke dni 14.7.1960. Na tento stroj se mi podařilo objevit krásné barevné záběry ve filmu Pod barevnými padáky, máme tak možnost nahlédnout i do interiéru výsadkového kusu. Výsadkáři seděli na podlaze, boky trupu zakryty hladkou deskou do výše oken, zřejmě aby nedocházelo k zachytávání padákové výstroje. Stroj je pod kabinou značen pouze C3 bez výrobního čísla či určení verze.

v.č. 224 C-103A - zapsán do civilního rejstříku s číslem zápisu 961 jako OK-ADR dne 20.7.46 pro Ministerstvo dopravy. Provoz na Ruzyni zaznamenán již od 16.5.46 do října 1949. Stroj létal pro slovenské Poverenictvo dopravy s domovským letištěm v Bratislavě. V roce 1950 měl být předán k MNO, v roce 1952 u 24.lp, v dubnu 1954 u 25.lp, následně je předán Svazarmu s přidělením ke Krajskému aeroklubu Praha, domovské letiště Kladno. Trup bez přídě se dochoval a stal se součástí sbírek muzea ve Kbelích. Zadní část byla použita při rekonstrukci trupu bombardovací verze C-3B.409. Střední část se nalézá dále v depozitáři muzea.

v.č. 225 C-103A - zapsán do civilního rejstříku s číslem zápisu 1694 jako OK-ADS až dne 29.4.48 pro ČSA. Provoz na Ruzyni zatím nebyl zaznamenán. Zřejmě s ostatními stroji na přelomu let 1948/49 změna imatrikulace na OK-ACS. Stroj dále předán MNO, poznámka v rejstříku zaznamenává vrácení osvědčení k 10.10.52. V dubnu 1954 u 25.lp.

v.č. 226 C-103A - zapsán do civilního rejstříku s číslem zápisu 949 jako OK-ADT dne 23.5.46 pro Ministerstvo dopravy. Provoz na Ruzyni zaznamenán již 26.4.46, v květnu a červnu 1946 létá pro továrnu ČKD/Praga, zatím poslední dohledaný let v červenci 1950. Načmáraná poznámka v rejstříku uvádí „uloženo v hangáru“ a datovaný záznam z 26.4.52 uvádí „letadlo předáno MNB“. To by se dalo rozluštit jako Ministertvo národní bezpečnosti, tj. mohl by působit u letectva SNB. A nebo jen někdo špatně zapsal MNO, protože u armády se nakonec objevuje, v srpnu 1952 slouží u 24.lp.

v.č. 227 C-103A - zapsán do civilního rejstříku nikdy nebyl, ale v řadě imatrikulací mu evidentně zůstala vyčleněna OK-ADU. Stroj snad rovnou zamířil k MNO, v roce 1952 se nalézá u 24.lp. Irra uvádí prodej do NSR v roce 1960. Stroj však byl prodán již v roce 1957 přes firmu AUTOHAGE Ludwig Khun z Frankfurtu. Získal registraci D-IDOM a je zaznamenán v Egelsbachu 14.9.57 jako ex 0227. Lze tak předpokládat, že v té době už nesl nové armádní čtyřciferné označení, podobně jako v.č.210. Jeho fotografie se objevila v prosincovém čísle časopisu Air Pictorial 1957. V letech 1958-60 létal pro Aero Lloyd, následně odstaven ve Frankfurtu a v letech 1963-65 odstaven spolu s dalšími C-103 na švýcarském letišti Langenthal marně čekající na výměnu motorů. Stroj byl v roce 1965 v Langenthalu sešrotován.

v.č. 228 C-103A - zapsán do civilního rejstříku s číslem zápisu 946 jako OK-ADV dne 26.4.46 pro Ministerstvo dopravy. Provoz na Ruzyni zaznamenán již 19.4.46 a jako ADV naposledy 2.6.1949. V červenci 1949 se objevuje již s novou imatrikulací OK-ACV a novým provozovatelem ČSA. I tento kus byl předán MNO, v září 1952 byl převeden od velitelství 22.ld k 46.ld, počátkem roku 1953 u 25.lp. Rejstřík zaznamenal předání Svazarmu je dni 13.7.1955, přiděleno ke Krajskému aeroklubu Praha, výmaz byl proveden v roce 1959.

v.č. 229 C-103A - zapsán do civilního rejstříku s číslem zápisu 966 jako OK-ADW dne 20.7.46 pro Ministerstvo dopravy. Záhy v srpnu 1946 však byl předisponován k Poverenictvu dopravy do Bratislavy. Provoz na Ruzyni zaznamenán od 14.7.46 pro MD, 12.8.46 stroj přebírá pilot PD Jakab a přelétá ho na nové působiště. Na Ruzyni se objevuje až do listopadu 1949. Irra uvádí převod k aeroklubu v roce 1955, záznam v rejstříku však hovoří o výmazu k 14.8.1953. Stroj tak zřejmě dosloužil u původního uživatele a snad ani neabsolvoval vojenskou službu. Jeho snímek lze nalézt v publikaci od Jakabu na straně 85, i když popisek praví něco jiného.

v.č. 230 C-103A - zapsán do civilního rejstříku s číslem zápisu 948 jako OK-ADX dne 29.4.46 pro Ministerstvo dopravy. Provoz na Ruzyni zaznamenán od 26.4.46 a stroj je předisponován k Poverenictvu dopravy do Bratislavy, jeho piloti si ho odvážejí 14.5.46. Na Ruzyni se objevuje nejméně do června 1949. Později je stroj předán k MNO, v červenci 1952 vykazován u LSU. I tento stroj byl odprodán do NSR. Velmi pravděpodobně se jedná o kus nesoucí registraci D-IDIL. Prodej opět proběhl přes firmu AUTOHAGE Ludwig Khun z Frankfurtu, ta získává povolení k letu 21.8.1957. Povolení vypršelo v září roku 1960, dalším majitelem se stává v roce 1961 Konrad Elsasser ze Stuttgartu a v letech 1963-65 se stroj nalézá na švýcarském letišti Langenthal s výhledem na výměnu motorů. Zde byl nejspíše sešrotován s dalšími třemi kusy C-3/103.

Fotky na OK-ADQ dávám samostatně. Majitelé účtu na ksichtoknize si ho mohou prohlédnout v pohybu zde https://www.facebook.com/archivct24/videos/1719623061384137/, neregistrovaným to pojede asi jen do půlky.

A zbylé čtyři kusy C-103A:
v.č. 231 C-103A - zapsán do civilního rejstříku s číslem zápisu 967 jako OK-ADY dne 20.7.46 pro Ministerstvo dopravy. Provoz na Ruzyni zaznamenán už 6.6.46 pro firmu Letov od srpna už pro MD a objevuje se jen do října 1946. Přesto zřejmě dále létal, snad z jiných letišť. Proběhl převod k ČSA, změna imatrikulace na OK-ACY, stroj byl použit k úletu do NSR v září 1949 a následně vrácen. I tento kus byl předán MNO, v březnu 1952 u velitelství 34.ld, v srpnu téhož roku 25.lp, následně 11/52 až 4/54 vykazován u 29.lp, v prosinci 1955 u 2.letky 24.lp s trupovým kódem EB-33

v.č. 232 C-103A - zapsán do civilního rejstříku s číslem zápisu 968 jako OK-ADZ dne 20.7.46 pro Ministerstvo dopravy. Provoz na Ruzyni zaznamenán 21.5.46 pro továrnu Letov, následně od 27.7.46 pro MD. Provoz zaznamenán do října 1947. Stroj předán MNO, zřejmě k Leteckému dopravnímu pluku. V srpnu 1950 předán od LDP k velitelství III.LO, následně 24.lp, počátkem roku 1953 29.lp a v srpnu 1953 25.lp. K 2.5.1955 předán Svazarmu, přidělen ke Krajskému aeroklubu Praha. Část trupu od přepážky za piloty po ocas by se měla nalézat ve Kbelích.

v.č. 233 C-103A - zapsán do civilního rejstříku s číslem zápisu 962 jako OK-ADF dne 26.6.46 pro Ministerstvo dopravy. Provoz na Ruzyni zaznamenán od 24.6.46 do září 1947. Zápis v rejstříku uvádí vrácení k MNO a zrušení zápisu k 17.2.1948. Stroj byl používán Leteckým dopravním plukem s trupovým kódem D-78 a svoji službu ukončil katastrofou na hřebenu hory Ještěd 20.8.1948 při letu z Prahy do Liberce za husté mlhy. Některé části se koncem osmdesátých let dostaly ke mě, včetně kusu potahu křídla. Ten by mohl teoreticky pomoci s určením odstínu používaného na C-103, ale při bližším zkoumání se zvnějšku jeví pouze jedna vrstva barvy - tmavé zelené. Z vnitřní strany prostoru klapek pak jsou odstíny nejméně tři, od nejsvětlejší po tu vnější tmavou zelenou, ale moudrý z toho nejsem.

v.č. 234 C-103A - zapsán do civilního rejstříku s číslem zápisu 965 jako OK-ADG dne 20.7.46 pro Ministerstvo dopravy. Provoz na Ruzyni zaznamenán od 16.8.46 do května 1949 pro MD, v květnu 1950 pak u Poverenictva dopravy. Přesto rejstřík hovoří o převedení k ČSA a následně k MNO a vrácení dokladů k 10.10.52. Armádní záznamy chybí, ale stroj se do civilního rejstříku vrací pod číslem zápisu 2538 k 13.8.1956 pod novou imatrikulací OK-ZDS a přidělen je ke Krajskému aeroklubu Mladá Boleslav. V té době už má prosklenou příď. Výmaz z rejstříku je proveden k 27.9.1960. Hlavu mi zcela zamotalo objevení článečku z deníku Nová svoboda, který přinesl článek o otevření linky Ostrava - Brno v dubnu 1948 s titulkem o Síblu s imatrikulací OK-ZDS v barvách ČSA. Fotografie je výrazně nekvalitní, písmena ZD jsou jasná, tak snad nezbývá doufat, že poslední by mohlo být G a autor se v titulku spletl.

Ve Zlínku Junior z prosince 1995 jsem objevil krásnou sérii snímků na Ostravské aeroklubové Síbly. Na dvou snímcích je zobrazen stroj v.č. 205 OK-ZMB. Zajímavostí je v prvním období přítomnost klasického armádního kruhového znaku na SOP. Větší část snímků je pak věnována stroji v.č. 216 OK-ZDJ, respektive jeho poslednímu nedobrovolnému přistání na hřbitově. Součástí snímků je i pohled do interiéru. Z něj je patrné, že uvnitř zůstala první dvě sedadla cestujících, která jsou otočena zády po směru letu. Stroj stále nesl radiovybavení v pravé části kabiny a řízení pouze na levé straně.

Zase moc pěkné téma
Zeptám se, jaký je tvůj názor na odstín té světlé barvy na letadlech "O-1" neboli výrobních čísel 101-114? Krémová? Švětle šedá? Doplňky modrá? Také by stálo se nad tím "kriticky" zamyslet.

Barvy jsou největší problém, ale pruh vypadá i podle znaku modrý. Základní barva byla vždy prezentovaná jako krémová a v tomto případě asi není důvod nevěřit. Každopádně jsou výrazně světlejší, než první dva Junkersy ve světlém kabátu.

Tak než se pustím do C-3, tak ještě poslední vstup ohledně dopravních stotrojek. Výše jsou vypsaná doložená fakta, nebo alespoň nějak podložené domněnky, teď přicházejí samé otazníky. První pramení ze zápisu v civilním rejstříku, kde se pod číslem zápisu 2662 objevuje C-103 s výrobním číslem 163?! a imatrikulací OK-CLM. Je zapsán dne 12.7.57 pro AK Hořice, výmaz proveden 8.4.59. Z Hořic jsem potkal údajnou jedinou fotku před časem na Aukru, bohužel jsem ji nevydražil a tak netuším, zda by z lepšího scanu nebylo rozluštitelné výrobní číslo. Pokračujeme jedním snímkem armádního kusu, který by dle pátého okna bez dalšího příslušenství měl být C-103A/B. Pak by tu byl jeden kus od aerolinek s tmavými motory a na závěr dva policejní kusy. U OK-BZQ alespoň známe imatrikulaci a doložen je i jeho provoz na Ruzyni od června 1949 do července 1950. U druhého kusu je rozluštitelný jen začátek imatrikulace BY, zda se tedy jedná o jednu z podob BYQ, například po opravě po havárii, nebo jde o zatím nezmapovaný stroj netuším. A úplně na závěr jeden filmový kus, netuší někdo z jakého filmu?

OK-ADR