Me 262S-3 VI+AH, rote 3, W.Nr. 130008
Napsal: 01 črc 2018, 19:34Tak jaro je úspěšně za námi, soustředíme se na léto...Jako svou třetí vlaštovku prdnu do hnízda předsériovou mašinu S-3.
Stroje označované jako "S" byly klasické A-1a zevrubně zkoušené a testované takzvané "nulté série". Jinak se nijak nelišily
od klasických Áček. Moje předloha nesla na trupu a spodku křídla černé Stammkennzeichen VI+AH a na čumáku červenou číslici 3.
Stroj nebyl nijak výjimečný, zaujalo mě pouze kompletní zbarvení v RLM 76. Mašina měla při testech neustále problémy,
hlavně s podvozkem (viz níže).
Něco málo z knihy "Messerschmitt Me 262: The Production Log 1941-1945" (díky Michale).
Stroj byl poničen spojeneckým náletem na Lechfeld 18. března 1944, byl záhy opraven a 1. dubna předán EKdo 262.
První let uskutečnil 6. dubna s Oblt.Ernstem Teschem za řízením. Po vzletu mu nešel zatáhnout podvozek, při přistání
nefungovaly brzy u přední podvozkové nohy a nefunkční bylo i rádio. Tesch uskutečnil druhý let dne 8. dubna.
Všiml si, že letoun má snahu stáčet se doleva a po dosažení 750 km/h začal vibrovat a být těžký na čumák. Přerušil
proto let a přistál, avšak na trupu byla nalezena spousta trhlin. Během dalšího letu 13. května se přední podvozková
noha zatáhla normálně, ale hlavní podvozek se odmítal zavřít. Vysunul tedy přední podvozek a chystal se přistát,
ale z předku stroje se ozývaly hlasité zvuky, které přestaly až když klesla rychlost na 200 - 250 km/h.
Jak letoun zpomaloval po dosednutí na plochu, přední noha začala hodně vibrovat. Stroj měl spoustu dalších větších
či menších problémů. 31. května při seznamovacím letu nešel Dipl.Ing. Heinzi Borsdorffovi zatáhnout podvozek.
17. června hlásí problémy s řízením při rychlostech 850 - 870 km/h také Stabsflugführer R. Mossbacher. Nakonec
byl letoun vážně poškozen při přistání 16. června 1944, kdy jej pilotoval Ofw. Recker. Pravý motor se odmlčel
a pilotovi se nepodařilo použít nouzový systém tlaku vzduchu včas a tak se při přistání plně nevysunul přední podvozek
ani přistávací klapky. Bylo poničeno křídlo a oba motory vytrženy z uložení.
Stavba bude vlastně krabička s pomocí leptů od Eduardu FE 580 a možná někde vyhrabu i resinová kola. Na zkoušku
jsem objednal masky od nové firmy New Ware, ale posléze jsem s hrůzou zjistil, že jsou na model Tamiya.
Chtěl jsem totiž poprvé udělat otevřený překryt kabiny.
No nic, popojedem...
Stroje označované jako "S" byly klasické A-1a zevrubně zkoušené a testované takzvané "nulté série". Jinak se nijak nelišily
od klasických Áček. Moje předloha nesla na trupu a spodku křídla černé Stammkennzeichen VI+AH a na čumáku červenou číslici 3.
Stroj nebyl nijak výjimečný, zaujalo mě pouze kompletní zbarvení v RLM 76. Mašina měla při testech neustále problémy,
hlavně s podvozkem (viz níže).
Něco málo z knihy "Messerschmitt Me 262: The Production Log 1941-1945" (díky Michale).
Stroj byl poničen spojeneckým náletem na Lechfeld 18. března 1944, byl záhy opraven a 1. dubna předán EKdo 262.
První let uskutečnil 6. dubna s Oblt.Ernstem Teschem za řízením. Po vzletu mu nešel zatáhnout podvozek, při přistání
nefungovaly brzy u přední podvozkové nohy a nefunkční bylo i rádio. Tesch uskutečnil druhý let dne 8. dubna.
Všiml si, že letoun má snahu stáčet se doleva a po dosažení 750 km/h začal vibrovat a být těžký na čumák. Přerušil
proto let a přistál, avšak na trupu byla nalezena spousta trhlin. Během dalšího letu 13. května se přední podvozková
noha zatáhla normálně, ale hlavní podvozek se odmítal zavřít. Vysunul tedy přední podvozek a chystal se přistát,
ale z předku stroje se ozývaly hlasité zvuky, které přestaly až když klesla rychlost na 200 - 250 km/h.
Jak letoun zpomaloval po dosednutí na plochu, přední noha začala hodně vibrovat. Stroj měl spoustu dalších větších
či menších problémů. 31. května při seznamovacím letu nešel Dipl.Ing. Heinzi Borsdorffovi zatáhnout podvozek.
17. června hlásí problémy s řízením při rychlostech 850 - 870 km/h také Stabsflugführer R. Mossbacher. Nakonec
byl letoun vážně poškozen při přistání 16. června 1944, kdy jej pilotoval Ofw. Recker. Pravý motor se odmlčel
a pilotovi se nepodařilo použít nouzový systém tlaku vzduchu včas a tak se při přistání plně nevysunul přední podvozek
ani přistávací klapky. Bylo poničeno křídlo a oba motory vytrženy z uložení.
Stavba bude vlastně krabička s pomocí leptů od Eduardu FE 580 a možná někde vyhrabu i resinová kola. Na zkoušku
jsem objednal masky od nové firmy New Ware, ale posléze jsem s hrůzou zjistil, že jsou na model Tamiya.
Chtěl jsem totiž poprvé udělat otevřený překryt kabiny.
No nic, popojedem...
- Začal jsem zalitím nechtěného rytí vteříňákem, které nesla pouze mašina V056.
- Pak následovalo nýtování a přepíchávání jehlou...Hezky pěkně nýt po nýtu...
- Fujtajxl...hnusná, zdlouhavá a nezáživná práce to jest.
- Sedačku jsem chtěl zhotovit jak se patří, tak jsem horní část opěrky navrtal a z drátku 0,1 mm zhotovil oka uchycení ramenních pásů.
- Palubní deska z eduardích leptů FE 580.
- Ovládací skříňku na pravé straně jsem musel utrhnout, navzdory tomu, že byla přilepena dle návodu. Kolidovala s palubní deskou a zakrývala dva budíky na pravé straně desky.
- Palubka dostala kabeláž z cínových drátků 0,2 mm.
Kamu je full rlm 76?To primo vybizi k marino venetskemu pojeti povrchovky. 
Dobrá dobrá. Bedlivé oko inkvizitora. 