Ani nevím, jestli je mezi modeláři nějaký vyložený specialista, který by se celý život věnoval pouze jedinému oboru a nikdy ani náznakem nezabrousil do jiného odvětví. Spíš si dovolím tvrdit, že většina z nás občas podlehne touze si tu a tam tak trochu odskočit, a to nejen v oblasti plastiků, dejme tomu od letadel k technice, ale třeba i „ke konkurenci“, tedy na pole funkční modelařiny. Ostatně takové „úkroky stranou“ jsou všeobecně považované za prospěšné a jako prevenci proti vyhoření je doporučuje i šéfredaktor všemi milovaného měsíčníku . Já osobně svou patlalskou kariéru začínal jako vláčkař, tedy ctitel modelové železnice a i když jsem si od té doby zakoketoval asi se všemi modelářskými obory (snad s výjimkou funkčních raket), mašinky jsou hold srdcovka, ke které se vždy po několika letech vracím. Samozřejmě i zde lze s úspěchem uplatnit mnohé znalosti a dovednosti získané při stavbě plastiků a to jak při tvorbě krajiny – koneckonců kolejiště je vlastně jen velké dioráma, tak především v oblasti modelové architektury. Úměrně s tím, jak děti rostou a náš byt se zmenšuje, byl jsem i já nucen ventilovat svou železniční úchylku přes menší a menší měřítko, až jsem se v současnosti propracoval k eNku, tedy poměru 1:160. I v něm ale lze vytvořit poměrně monumentální a propracované kreace.
Takže stavebnice firmy FALLER představuje typickou městskou vilu postavenou ve stylu historizujícího romantismu. Podobných objektů vzniklých okolo přelomu 19. a 20. století najdeme na území naší vlasti spoustu, nejčastěji ve větších městech a hlavně tam, kde dřív převažoval německý živel. Já osobně jsem jí dal pracovní název „Liberecká vila“ – kdo zná severočeskou metropoli, zejména tamější rezidenční čtvrt Nad přehradou, ví, o čem mluvím. Výrobce patří v oboru miniaturní architektury ke špičce a na stavebnici je to vidět, jedná se o v pohodě sestavitelnou záležitost, většina dílů k sobě sedne naprosto dokonale. Tady bych si dovolil jen jednu upřímně míněnou radu: samozřejmě, že pro zkušeného borce, zakaleného v sestavování mnohadílných sestav letadel či tanků, nemůže nějaký baráček představovat kvalitní výzvu, ale, pokud to budete chtít zkusit, rozhodně se vyplatí odložit na chvíli svou modelářskou pýchu a skutečně se otrocky držet návodu! Věřte, že výrobce má postup velmi dobře promyšlený a pokud se, tak jako já, pokoušíte „chytračit“ či udělat si věci po svém, zaděláváte si na problém !
Tovární foto dle katalogu:
Přesto jsem se nevyhnul jistému stupni úprav. Především jsem ze základového dílu odřezal podstatnou část předlisovaného terénu – zabíral by na kolejišti příliš místa. Dále jsem se musel vypořádat s tím, co považuju za hlavní nevýhodu modelů vláčkařské zástavby. Stavebnice jsou koncipovány tak, že je možno je sestavit bez barvení, jednotlivé celky jsou už vylisovány v potřebném odstínu. To sice ušetří spoustu práce – nezapomínejme, že cílovou skupinou jsou nadšenci do vagónů a lokomotiv, kteří nutnost ztvárnění okolní krajiny berou jen jako nutné zlo - má to však ve většině případů za následek, že výsledná stavba působí silně umělohmotným dojmem. Pokud chceme, aby výsledek vypadal alespoň trochu realisticky, nezbývá než na něm zapracovat, ideálně jej podpořit klasickými metodami pro ztvárnění patiny a „zplastičtění“ povrchu. Proto jsem nejprve hrubou stavbu přestříkal realističtějším odstínem (kamuflážní německou pískovou), po zkompletování podsestav jsem na všechny plochy nanesl olejový wasch (tmavě hnědý na fasádu a černý na střechu a kamennou podezdívku), který jsem po setření zafixoval matným lakem a výsledek ještě tu a tam podpořil „očními stíny“ od TAMIYE. Na závěr jsem si neodpustil trochu té kýčovité výzdoby – truhlíky s muškáty a břečťan popínající se po zdi vše z molitanové drtě.
Jistě, výsledek mohl být lepší. Pár detailů, např. chybějící okapové roury, by celkový dojem ještě vylepšilo. Také je tu několik nepřesností, jimž by prospělo zatmelení – tady je však výrobce bez viny, většina vznikla jako důsledek mé lenosti či naopak úporné snahy o vylepšení již tak téměř dokonalé stavebnice. Věřím však, že na kolejišti ostudu neudělá. Zvlášť při nočním provozu